Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stanovení nových referenčních hodnot maximálních inspiračních a expiračních tlaků a hodnot PO.1 u normální populaci ve věkovém rozmezí 14 až 15 let
Kepková, Jana ; Šulc, Jan (vedoucí práce) ; Koudelková, Alena (oponent)
Náplní této práce je stanovení nových referenčních hodnot, včetně referenčních rovnic, pro parametry PImax, PEmax a P0.1 u normální české populace ve věkovém rozmezí 14-15 let. Pro tento účel bylo vyšetřeno 102 probandů (55 chlapců a 47 dívek). Kromě referenčních hodnot pro chlapce a dívky práce dále obsahuje korelace těchto ústních tlaků s antropometrickými údaji a také s ostatními spirometrickými parametry. Studie v případě chlapců prokázala signifikantní korelace parametru PEmax s hmotností, s BMI a s PEF. U chlapců se dále našla korelace parametru PImax s BMI a PImax s IC. Parametr P0.1 koreluje pouze s VT. U dívek byly zjištěny signifikantní korelace PImax, PEmax i P0.1 s parametry PEF a MEF25.
Vliv treninku na změny parametrů vnitřního prostředí koní
Polesová, Tereza
Cílem této diplomové práce bylo posouzení vnitřního prostředí dostihových koní v závislosti na zátěži. Pokus byl proveden u deseti koní plemene anglického plnokrevníka. Tyto koně byli připravováni v tréninku pro rovinové dostihy. Odběry krve pro analýzu se prováděly v klidu, 5 a 30 minut po zátěži. Analýza byla provedena pomocí metabolického profilového testu. Byly sledovány biochemické a hematologické parametry koní. U všech koní byly zjištěny vysoké hodnoty selenu od 278,62 do 337,48 umol/l. Z biochemických parametrů byla u kreatinkinázy v klidu zjištěna nejvyšší hodnota 8,13 ukat/l, 5 minut po zátěži byla v rozmezí od 3,72 do 8,23 ukat/l a 30 minut pak v rozmezí 3,01 do 12,88 ukat/l . Laktát byl v klidu stanoven na nejvyšší údaj 6,58 mmol/l, po 5 ti minutách od zátěže se jeho hodnoty u všech testovaných koní zvýšily až na nejvyšší naměřenou hodnotu 8,98 mmol/l. Také faktor LDH se 5 minut po zátěži zvýšil od klidového stavu až na nejvyšší naměřenou hodnota 9,97 ukat/l. Intenzivní trénink dostihových koní způsobuje, že se sledované parametry po 30 minutách od zátěže nevracejí do normálních hodnot. Většina sledovaných parametrů, obzvláště biochemických, překračuje horní minimum referenčních hodnot. Z toho usuzujeme, že by bylo vhodné upravení referenčních hodnot a norem pro anglického plnokrevníka v zátěži.
Stanovení nových referenčních hodnot maximálních inspiračních a expiračních tlaků a hodnot PO.1 u normální populaci ve věkovém rozmezí 14 až 15 let
Kepková, Jana ; Šulc, Jan (vedoucí práce) ; Koudelková, Alena (oponent)
Náplní této práce je stanovení nových referenčních hodnot, včetně referenčních rovnic, pro parametry PImax, PEmax a P0.1 u normální české populace ve věkovém rozmezí 14-15 let. Pro tento účel bylo vyšetřeno 102 probandů (55 chlapců a 47 dívek). Kromě referenčních hodnot pro chlapce a dívky práce dále obsahuje korelace těchto ústních tlaků s antropometrickými údaji a také s ostatními spirometrickými parametry. Studie v případě chlapců prokázala signifikantní korelace parametru PEmax s hmotností, s BMI a s PEF. U chlapců se dále našla korelace parametru PImax s BMI a PImax s IC. Parametr P0.1 koreluje pouze s VT. U dívek byly zjištěny signifikantní korelace PImax, PEmax i P0.1 s parametry PEF a MEF25.
Spirometrické měření studentů v závislosti na sportovní výkonosti
Nedbalová, Jana ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Přívratský, Vladimír (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl odpovědět na otázky týkající se hodnot plicních funkcí u studentů dvou typů gymnázií a postihnout ve vybraných ukazatelích rozdíly mezi různě definovanými skupinami studentů v rámci jednoho sledovaného souboru. Východiskem pro tuto práci byla úvaha, zda povinnosti vymezené gymnaziálním vzděláváním v běžném typu gymnázia mohou významněji ovlivnit u studentů stejné věkové skupiny a stejného rámcově vzdělávacího programu, za to s intenzívním pohybovým režimem, dechové funkce. Je možné, aby vzdělávací program gymnázia mohl ovlivnit míru dechových funkcí studentů, např. tím, že mají méně času a nemají na pravidelný pohyb čas? Jsou studenti běžného typu gymnázia méně pohybově aktivní než jejich vrstevníci ze sportovně zaměřeného typu školy? Jaké jsou plicní objemy dnešních dospívajících a nakolik se liší od současných standardů? Pro výběr respondentů byli zvoleni studenti gymnaziálního vzdělávání se sportovním zaměřením a studenti běžného typu gymnázia. Celkem se výzkumu zúčastnilo 196 studentů. Studentům byla spirometrií změřena kapacita plic a jejich funkce formou usilovného nádechu v poměru k usilovnému výdechu. Zjistila jsem, že studenti běžného gymnázia mají k pohybové aktivitě kladný vztah. Mnoho se jich věnuje pohybu pravidelně a s vysokou intenzitou zátěže....

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.